Kó berzam

Suctuv

kontá Ìvan Turgenev

Rasyá naẃwatdak, kac macdak jihtah òp ret ě vinaj.

ès pá, àc tin, èj wej qorwagmey lutúlú. nguv pá redmey, cis. ravngímey lutúlúbé. kac zopdak gir yav beq, èj kacvó gangwídak bejlútahvis pag leglú. dungdak notron rur kijbog cal èj wovbog.

jimobbé, pádak muzej wámah nuvpú. nap hoc nuv, nap sutcaj, èj qit pádak yit, tam. juncuk, àc reh bejcuk mindúcaj hoj.

«kaz nadev jihtah?» hit hoc. «ìv vizej?» laz sov pag. bit hoc kabdú, qil. qorwagdak gos ngik nuv èj hur bej. hurdak gac vaý ě pihlaẃ.

gik pádak yitká. lodhom túlú, mackú. rut gog nap ló, ving èj jaz: «vav, vigijkúlú!» vingtahvis muduq, èj vigijcohlú je. mugij nuk? vabdot ě visovbé jihě. à nucol tinbog vaý èj migbog ě vijem.

àc vingtah lodhom. ò, mamejlah vineh! ngó èj hésó rewvé! hurg èj jothámoh! àc duhhá mejmeh qú.

nukat cal. vabdot sus túlúbé! heglaẃ rewvé.

paẃ qorwagdak ket lodhom èj vingbog gog lótahvis jac, jaz: «yibej! yibej! congègmohpú yav!»

«nuk? congègmohpú?» à teh: èq kac zopdak yoz beq túlúpú – dah hud wockú dungdak òhtah kacvamě. gir gangwí, nom pum èj nugijkú, èj pá rezdak congbog koj hurg túlú.

sibí qorwagmeydak wigos. wigijlúmó, jok ě lumev tikdúmaj. jih rezdak zup nuv, »yibej, pá! pá òhtah!» jaz.

èj yibej! yav hopdak cus vaý zod, sal, git èj salká yuègmey mac.

«biqǎ òh!» nucarg dévam, pévil bícú. «tug nulusmohcú...! tincoh èj gir ě mevjaj! kojvam siclahbélaẃ.»

àc tincohlímó èj girlímó, nugij. wejhá macbé vihtahbog yuègmey hop. jorcan hoc gep wá yuèg kú.

nucoltahvis, pébil rur. birkú sactahbog mic òh yuègvamě, hoc tebtah. kacdak wal hoc, èj pá custahvis coltahbog doj, wásanid ùskan nujdú rur.

sus! Gétor zen èj jac! jel je yav èj jac, gijlúmó.

kó berzam! berzam kú!

wálog vingká lodhom... laz vimuv ě vihec, àc paý magomhá, yuègǎ cus wilus èj nuzap. bir; cuc rur, kij; riz rur.

hurg...! hurg rintah!

zuhlahgacwij viwesdi, èj – jivem.

jar wej 1878.